Never lose your hope. Life without dreams and hope is nothing.
A užívej života na plný koule!


Základní a důležité věci zde #Rozcestník

Svátky:

...Do konce prázdnin zbývá 62 dní
...Do Vánoc zbývá 173 dní
______________________________________

Etapa 1------Etapa 2
#Aktivita na bodu mrazu

Someone inside 2.díl

1. října 2016 v 22:32 |  DĚSIVÉ příběhy
Pokuď jste ještě nečetli 1.díl, tak tady je na něj odkaz

... dveře se začali pomalu otevírat. Tomáš se rychle schoval pod přikrývku. Chvíli se nic nedělo. Slyšel jen svůj zrychlený dech a tlukot svého srdce. Pak se náhle ozvaly kroky. DĚSIVÉ, tiché kroky.

Tomáš zadržel dech. Někdo, nebo něco se přibližovalo k jeho posteli. Zvuk kroků sílil, když tu najednou všechno utichlo. Tomášovy se začali na čele objevovat kapičky potu. Schovaný pod přikrývkou, ve svojí posteli čekajíc na to co se bude dít, začal přemýšlet, kdo by to tak asi mohl být. Mohl to být zloděj, nebo dokonce vrah, co se ho přišel ve spánku zbavit. Nebo něco mnohem horšího. Tomáš se totiž rád koukal na horory. Představoval si, jak nad jeho postelí stojí klaun s vražedným úsměvem a kudlou v ruce.

Ležel tam tak nehybně dobrých pět minut, ale nic se nedělo. Proto se rozhodl k činu. Nasbíral v sobě poslední zbytky odvahy a opatrně vykoukl z pod deky. V jeho pokoji panoval klid. Prohledal ho, ale nikdo tam nebyl. Podíval se na dveře. Byly zavřené. Usmyslel si, že to byl nejspíš zloděj a že už odešel. Z pokoje ale nic nezmizelo. No, asi se mu nic nelíbilo pomyslel si a lehce se pousmál. Rozhodl se, že radši zavolá policii. Vytáhl mobil a vytočil 158. Přiložil si ho k uchu a čekal. Čekal. Ale nikdo to nevzal. Zkusil jině číslo a zase nic. Pomyslel si že nejspíš nemá signál a začal přemýšlet, co dál. Chvíli tak přemýšlel, když mu došlo, že má ještě jeden mobil dole v přízemí. Byla tu možnost že neznámého hosta potká. Tomáš se zhluboka nadechl a otevřel dveře....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nejtajemnější z Tajemných Nejtajemnější z Tajemných | 1. října 2016 v 23:17 | Reagovat

První myšlenka po přečtení: "Ne! Nedělej to! Jsi normání? Neotvírej ty devře!" :-D
Promiň, že zase budu rejpat (čistě konstruktivní kritika), ale já se už asi nezměním...
Zdá se mi (hlavně na začátku), že se často opakuje na začátku vět 'Tomáš'. Myslím, že by znělo lépe, kdyby se (ve 4. větě) to jméno škrtlo a bylo by to 'Slyšel jen svůj zrychlený dech...'
Ovšem příběh je to podle mě neskutečně poutavý a moc se těším na další část! :-D Doufám, že bude brzy :-)

2 kraesil kraesil | Web | 1. října 2016 v 23:52 | Reagovat

[1 Díky za tvoji reakci. Tvoje rady určitě využiju. (Kdyžtak další díl vyjde asi ve středu, ale nic neslibuji.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama