Never lose your hope. Life without dreams and hope is nothing.
A užívej života na plný koule!


Základní a důležité věci zde #Rozcestník

Svátky:

...Do konce prázdnin zbývá 62 dní
...Do Vánoc zbývá 173 dní
______________________________________

Etapa 1------Etapa 2
#Aktivita na bodu mrazu

Severní pól

3. prosince 2016 v 23:55 |  DĚSIVÉ příběhy
,,Je to tady!'' zakřičel s plných plic. Po dlouhém a usilovném hledání, po letech strávených sbíráním informací jsem se konečně dostal až sem!''
,,A co když to tu není? Pane, ale já si vždycky myslel, že neexistuje. Vždyť je to výmysl.'' oponoval mu jeho věrný asistent Snoopy.
,,Chápeš to? Setkat se s ním byl můj celoživotním snem.'' pokračoval v proslovu. ,,Teď když jsme na severním pólu na místě, kde podle důkazů má žit, naši misi úspěšně dokončíme.''



Snoopymu se to moc nelíbilo. Kolem nic byla sněhová vánice, bylo hluboko pod bodem mrazu a docházelo jim jídlo. Nejraději by se vrátil, ale Jenkins byl tak zabraný do hledání nějakýho vousatýho, a ješte k tomu vymyšlenýho dědka, že o návratu nechtěl vůbec slyšet.

Pomalu pochodovali zasněženou krajinou, do tvářích jim padal sníh, když tu náhle Jenkins vykřikl
,,Táhle! Je tam nějaký dům!!''

A vážně! V dálce se rýsoval obrys obydlí. Jak se k němu přibližovali, tak začali zjišťovat, že je celý červený. Jenkins byl čím dál tím ve větší euforii. Je to tady. On ho skutečně uvidí!

Když k domu dorazili, tak vypadal jako z pohádky. Opatrně zaklepali na dveře. Nikdo neotvíral a tak pomalu vstoupili dovnitř. Uvnitř byla jen jedna velká místnost. Uprostřed stál velký stůl a kolem něj nespočet židlí. Na straně pak stál krb.

,,Co to je za místo?'' zeptal se Snoopy.
Jenkins byl tak zaražen, že neodpověděl. Náhle někdo zaklepal na dveře. Oba na sebe pohlédli. Kdo to může být? Vždyť v téhle pustině nikdo nežije. Klika cvakla a dveře se začali pomalu otevírat.

Snoopy si z toho jen matně na něco vzpomíná. Foukal vítr. Postava celá v červeném kráčí k nim. Smích. Jenkinsono zalapání po dechu. Ostří nože. Krev. Pak už jen jak smyslů zbavený běží hlubokým sněhem. Po deseti minutách upadl vyčerpáním do sněhu, kde leží doteď.

Jeho vzpomínání náhle vyruší zvuk kroků. Před ním se zjeví postava v červeném.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 4. prosince 2016 v 0:01 | Reagovat

Nádherně napsáno. Můj sen je žít ve Švédsku či na Islandu. ;-)

2 Eliss Eliss | Web | 4. prosince 2016 v 11:23 | Reagovat

Wow, super příběh, hlavně ten konec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama